Do pěti let podepíšeme smlouvu na dodávky pro modulární reaktory, říká šéf ŠKODA JS

ČEZ jako investor vyzval zájemce o stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech o finální nabídky, přičemž ŠKODA JS patří k několika málo firmám, které mají potenciál spolupracovat se všemi třemi možnými dodavateli. Už s vámi některý z nich podepsal závaznou smlouvu?

Zatím máme podepsaná jen memoranda. Je třeba uvést, že žádného ze zájemců neupřednostňujeme. Každý z uchazečů nám z pohledu možné spolupráce dává smysl a i na jejich technologie jsme připraveni.

Oni to vnímají stejně?

Věřím že ano. Se všemi jsme v kontaktu. Upřímně se domnívám, že bez nás se výstavba v Česku neobejde.

Nabízené technologie jsou přece jen odlišné. Vy už spolupracujete s francouzskou EDF na výstavbě britských reaktorů. Skutečně nelze říct, že by pro vás evropský dodavatel neznamenal největší příležitost?

Ať jde o jakoukoli technologii, vždy se jedná o strojařinu a železo. A to my umíme. Ano, každý projekt má své normy, ale ty evropské splňujeme a podle těch amerických umíme pracovat a stejně tak by to bylo v případě reaktoru jihokorejského. Vždy se jedná o tlakovodní reaktor typu PWR (tlakovodní reaktor západního typu – pozn. red.), což je technologie, která už na světě funguje desítky let. V tomto oboru máme navíc více než padesátiletou zkušenost.

Nevadilo některému uchazeči, že vaší vlastníkem byla až do loňského podzimu ruská Gazprombank?

To se musíte zeptat uchazečů. Pro nás už tato otázka není aktuální, teď nás stoprocentně vlastní ČEZ. A poslední překážka v podobě našeho umístění na americkém sankčním seznamu OFAC padla výmazem z tohoto seznamu 12. května.

Nenarušilo vám toto zpoždění výmazu byznys? Přece jen jste zůstávali na sankčním seznamu dlouhé měsíce zbytečně kvůli složitému procesu, který s výmazem souvisí. 

Byli jsme na ten seznam zařazeni asi dva roky po anexi Krymu, tedy v roce 2016. Výrazně větší problémy ovšem nastaly až s rozpoutáním války na Ukrajině. Kvůli tomu jsme skutečně museli řadu zakázek pozastavit, což nás stálo stovky milionů korun. O jaké příjmy jsme přišli kvůli tomu, že výmaz z amerického sankčního seznamu trval déle, než jsme čekali, ale vyčíslit neumím.

Na Ukrajině jste byli před válkou velmi aktivní. Jak je to dnes, můžete tam na zakázkách pokračovat?

Před válkou patřil ukrajinský trh dlouhodobě mezi tři největší. Podobně důležitý trh kromě Česka už je jen Slovensko. Bohužel od roku 2020 jsme kvůli covidu nemohli cestovat a pak přišla válka, takže ukrajinský trh je pro nás už třetím rokem zavřený. Ale věřím, že až se tam vrátí situace do normálu, naše projekty dokončíme a ekonomickou ztrátu eliminujeme. V poslední době se nám ale daří na Západě. Například díky spolupráci s francouzskou EDF, respektive její dceřinkou Framatome, se nám otevřel trh ve Velké Británii, kde vidíme šance i do budoucna.

Jaké odpisy jsou se zastavením ukrajinských projektů spojené?

Účetně jsme odepsali stovky milionů korun, ale věřím, že po restartování pozastavených projektů tuto ztrátu minimalizujeme.

Co všechno vlastně můžete nabídnout dodavateli dukovanského reaktoru? 

Jedná se o činnosti v oblasti výroby, montáže, organizace i realizace spouštění, projektování stejně jako o následný servis a provozní podporu.

A když se zaměříme na výrobky?

Už dnes pro EDF vyrábíme celou sestavu vnitřní části reaktoru, která bude instalovaná v britském reaktoru Hinkley Point C.  

Jak si takovou část představit?

Reaktor vypadá trochu jako matrjoška. Ta největší je tlaková nádoba, a když dokážete vyrobit i ji, můžete dodávat kompletní reaktory. Ne každý to ví, ale Škoda JS v minulosti vyrobila 24 takových kompletních reaktorů pro ruské typy elektráren VVER. Nyní se soustředíme na ty „vnitřní, do sebe přesně zapadající figurky“, tedy menší části. Ale pro představu: Když říkám menší, tak je to stále zařízení s hmotností zhruba sto tun, které vyžaduje sofistikovanou výrobu s vysokou přesností. 

Máte v portfoliu ještě jiné produkty?

Je jich řada. Z pohledu dodávek zařízení to jsou speciální zařízení a konstrukce jako opěrné kroužky tlakové nádoby, utahovák svorníků včetně těch na víku reaktoru, skladovací mříže do bazénů na použité palivo, pohony regulačních tyčí, speciální jeřáby a podobně. Ale není to tak, že bychom byli pouze výrobní podnik. Všem uchazečům nabízíme i služby v oblasti inženýringu jako například projektování a výpočty, protože nikdo do Dukovan nepřijde s projektem v mašličkách, ale část systémů bude vždy potřeba optimalizovat na konkrétní podmínky a detailně doprojektovat. V tomto chceme také sehrát roli. A naší další oblastí je i následný servis. 

Jak tyto oblasti – tedy výrobu, projektování a servis – rozdělit z hlediska potenciálních příjmů?

Bavíme-li se o Dukovanech, servis přijde na řadu až ve chvíli, kdy bude elektrárna spuštěna, takže v této části je to ještě daleko. Reálný byznys je nyní v oblasti výroby a inženýringu včetně montáží. Jak potenciální příjmy rozdělit, je v tuto chvíli složité, nicméně předpokládám, že v oblasti inženýringu bychom mohli získat ještě větší zakázky než u výroby.

Kdyby se naplnil nejoptimističtější scénář, kolik v rámci této zakázky můžete utržit?

Určitě jsou to miliardy korun. Pokud by se stavěly čtyři bloky, mohlo by to být i dvojciferné číslo v miliardách. 

Tuzemský jaderný průmysl se obává, že v Česku by nakonec nemusel zůstat takový podíl hodnoty z tendru, který by si přál. Aliance české energetiky proto spustila kampaň s názvem 65 procent, která odkazuje na cíl, aby minimálně tento podíl zakázky získaly české firmy. Jak je to reálné a co bude hrát klíčovou roli?

Věřím, že český průmysl by takový podíl zvládl. Podstatné ale bude, aby tento postoj jasně deklarovali všichni klíčoví hráči, tedy stát, investor i český průmysl. Nicméně legislativa a pravidla výběrového řízení neumožňují upřednostnit tuzemské dodavatele. Přesto věřím, že podíl českého průmyslu by mohl a měl být velmi vysoký. 

Je ve světě standardní, že uchazeči těsně před podáním finálních nabídek nemají podepsané žádné předběžné smlouvy s domácími subdodavateli? 

Stává se to. Samozřejmě že uchazeči nějakou představu o rozsahu a zajištění subdodávek mají, ale je logické, že závazné smlouvy se budou uzavírat až po podpisu uchazeče s investorem. Dodavatelé ale mohou přijít se závazným prohlášením, jaký podíl zakázek v Česku zůstane, případně se smlouvami o smlouvách budoucích.

Když se podíváme za hranice, kde už je jisté, že minimálně první reaktor v Polsku bude stavět americký Westinghouse. Alespoň tam už víte, zda se budete podílet na výstavbě?

V tuto chvíli je tato záležitost ještě otevřená.

Byl byste pro zestátnění skupiny ČEZ, nebo alespoň její jaderné části či nových jaderných projektů?

Tuto otázku mi nepřísluší komentovat.

Kdyby ČEZ řekl, že chce čtyři bloky, byla by pravděpodobnost výraznějšího zapojení českých firem vyšší?

Probíhá výběr dodavatele a já nechci spekulovat o případných „kdyby“. Nicméně právě probíhající tendr tuto variantu formou opce umožňuje, což je dobře. Zvláště když je nutné mít na zřeteli energetickou bezpečnost České republiky, ale to je spíše role státu.

Bylo by to dobře? Současné bloky lze využívat ještě dlouho, i největší skeptici už připouštějí, že životnost dukovanských bloků půjde patrně prodloužit až za rok 2047. Mezitím lze postavit elektrárny na plyn a urychluje se i rozvoj modulárních reaktorů, s nimiž počítá i ČEZ. 

U plynu jsme se během války na Ukrajině jasně naučili, že být závislí na třetích zemích se příliš nevyplácí, i když Česká republika situaci zvládla a není asi dobré úplně zavírat plynu dveře. Evropská komise navíc s plynem jako palivem budoucnosti nepočítá, maximálně jako s palivem přechodným, a je proto otázka, kdo do něj za takových podmínek bude ochotný investovat.

Na modulární reaktory nelze sázet jako na jedinou variantu, protože jsou stále ve vývoji a kvůli energetické bezpečnosti je třeba vsadit především na osvědčenou technologii. Nemůžeme se dostat do fáze, že budeme doufat, že inženýři vývoj těchto reaktorů dokončí, a mezitím nám budou hrozit blackouty. Nemůžeme se ve větší míře ani spoléhat na ostatní státy. V případě, že bude nedostatek elektřiny nebo plynu, každý stát se bude starat primárně o sebe. Podívejme se na čipy, jakým problémem byl a je jejich nedostatek v automotive, vzpomeňme si na nedostupnost roušek v době pandemie. Zastávám názor, že ve strategických oblastech, k nimž energetika bezesporu patří, musí být soběstačnost základním principem.

Jste tedy přesvědčený, že se v Česku budou stavět čtyři bloky?

Dávalo by mi to smysl. Pakliže bychom nyní stavěli jeden blok a za deset let se rozhodli, že chceme zbylé tři, jsem si jistý, že by český jaderný byznys zbytečně přišel o zakázky. Nehledě na to, že by rozhodnutí o výstavbě čtyř bloků zlepšilo kondici českých firem v oboru, které tu dekády strádaly. Lze také očekávat, že pokud všechny státy naplní své ambice v počtech plánovaných jaderných bloků, tak ten, kdo začne s výstavbou dříve, bude z pohledu reálných kapacit všech dodavatelských firem v lepším postavení než ten, kdo bude váhat a postaví se na konec fronty uchazečů o výstavbu.

Zpět k modulárním reaktorům. ČEZ už s nimi ve výhledu počítá, vyvíjí je i společnost ÚJV ŘEŽ a u jednoho z jejich projektů je ŠKODA JS dokonce průmyslovým partnerem. Přesto jim nevěříte?

Kdybych měl převzít odpovědnost za to, že v Česku bude proudit elektřina, tak bych na ně zkrátka nemohl spoléhat. Ale odpovím jinak: V energetice je třeba spoléhat na osvědčenou, a ne pouze vyvíjenou technologii. 

V každém případě malé modulární reaktory ve ŠKODA JS sledujeme, i já je považuji do budoucna za součást vhodného energetického mixu, ale nyní musíme urychleně řešit současnou situaci. A z mého pohledu je optimální cestou výstavba „standardních“ jaderných bloků doplněná podle možností těmi menšími.  

Mluví se o tom, že malé reaktory by měly být budoucností oboru, protože se z větší části budou montovat v továrnách a díky menší velikosti by se měly stavět kratší dobu. Cena peněz, tedy úroky z půjček, které tvoří největší část nákladů na tak velkých investicích, by tím pádem mohla být nižší než u klasických bloků. Ani tomu nevěříte?

Já bych nerad, abychom podlehli přesvědčení, že malý reaktor znamená malé problémy. Mohu souhlasit v tom, že cena peněz by mohla být nižší, ale opět to má své ale. Minimálně první vlna projektů bude kvůli chybějícím zkušenostem velmi náročná, a proto minimálně pro tuto fázi neočekávám, že by menší blok byl automaticky zárukou nižší ceny. 

ŠKODA JS podepsala memoranda nejen s uchazeči o dostavbu Dukovan, ale i s firmami, které vyvíjejí právě modulární reaktory. Kdy očekáváte, že by z této spolupráce mohly vzejít první zakázky?

Troufám si říci že do pěti let. Memoranda už máme podepsaná v zásadě se všemi, kteří se v souvislosti s touto technologií zmiňují. Stejně jako v případě projektů velkých bloků pro Westinghouse, EDF nebo KHNP bychom i pro ně mohli vyrábět například komplety reaktorů, regulační pohony, vnitroreaktorová měření a podobně. Ale nemyslím si, že by tento byznys hned generoval významnější tržby, rozhodně to minimálně zpočátku nebudou miliardy.

Když zahrneme i tyto předpoklady o rozvoji modulárních reaktorů, jak vidíte český energetický mix za deset až patnáct let?

Vycházím ze současné energetické koncepce a ta počítá s jádrem, plynem a s obnovitelnými zdroji. Ohledně rychlosti rozvoje modulárních reaktorů nechci spekulovat. Každopádně zdroj základního zatížení u nás musí být postavený na stabilních a jistých zdrojích, což je u nás především jádro. 

Jaké by měly být tedy podíly jednotlivých zdrojů?

To nedokážu říct, ale především jádro a podle možností obnovitelné zdroje by měly hrát zásadní roli. Fosilní paliva, zejména uhlí, Evropa pomalu odepisuje.

Stejně skeptický jste i vůči vodíku?

Ve Škodě JS situaci kolem vodíku sledujeme, hledáme cesty, ale od čehokoli konkrétního jsme zatím velmi, velmi daleko. Takže uvidíme.

Loni vyšlo najevo, že společnost Slovenské elektrárne s vámi řeší spor kvůli potrubí, které ŠKODA JS měla vadně nainstalovat v nových blocích elektrárny Mochovce. Slovenská firma si nárokovala zhruba 4,4 miliardy korun. Kam spor dospěl?

V tomto případě zatím nejde o žádný soudní spor. Obě strany si vyměňují své názory a my jsme přesvědčení, že pravda je na naší straně a že své dodávky plníme. 

Další potenciální miliardovou zátěží byl soudní spor se skupinou ČEZ, který se týkal nezvládnuté kontroly svarů trubek. To už je po ovládnutí vaší firmy ČEZ vyřešené? 

Tento spor stále neskončil a konečné řešení je předmětem jednání. Já jen doufám, že spor brzy vyřešíme.

Dává to smysl, aby ČEZ řešil spor se svou dceřinkou? Lze to chápat tak, že riziko plynoucí z tohoto sporu ČEZ započetl do celkové ceny firmy ŠKODA JS, když ji kupoval?

U prodejních vyjednávání jsem nebyl, takže to nemohu komentovat. Každopádně mohu potvrdit, že Gazprombank už se tento spor netýká.

Jaké bude další směřování ŠKODA JS po převzetí novým majitelem? Má ČEZ připravené nějaké strategické změny, nebo se zaměření firmy měnit nebude?

Při prodeji se ozývaly hlasy, že ČEZ zajímá jen servisní část a zbytek bude chtít prodat, což se naštěstí nepotvrdilo. Všechny tři segmenty, tedy výroba, inženýring a servis, budou pokračovat dál. Jsem přesvědčený, že pro ŠKODA JS je změna majitele přínosná, a jsem si také jistý, že budeme mít lepší příležitosti k rozvoji. 

Jsou ve hře i nějaké investice nebo akvizice?

Každá firma samozřejmě musí investovat. Ale v tuto chvíli nic ke zveřejnění nemáme.

Předloni jste při tržbách 2,8 miliardy tržeb prodělali 44 milionů korun. Máte už odhad, jak jste dopadli loni?

Výsledky ještě nemáme, ale vzhledem k tomu, že jsme na Ukrajině museli účetně odepisovat stovky milionů, budeme opět v červených číslech. Ale to je účetnictví, stále věříme, že se tamní projekty opět rozjedou. Každopádně máme dostatek provozního kapitálu, daří se nám uzavírat řadu obchodních případů a o úspěšné budoucnosti ŠKODA JS nemám nejmenších pochyb. 

Zdroj: E15

Další zprávy