Budování nových jaderných bloků v ČR

Rozbor kompetencí českého průmyslu byl vypracován detailně na základě stavu jednotlivých firem a po jednotlivých částech elektrárny. Ve zcela zásadním rozsahu mohou české firmy dodat turbínový ostrov, stejně tak i pomocné a společné systémy nebo elektročást či stavební část. Velmi významný podíl pak mohou mít v dodávkách pro jaderný ostrov a pro systémy kontroly a řízení. Pokud si projdeme jednotlivé části podrobně, české firmy jsou schopny dodávat klíčová zařízení pro jaderný ostrov (z 50 %), turbínový ostrov (z 85 %), pomocné a společné provozy (z 85 %), systémy kontroly a řízení (ze 70 %), elektro (z 85 %) a stavební část (z 85 %). A to včetně klíčových komponent přímo souvisejících s bezpečností provozu jaderné elektrárny.

Mohou se významnou měrou podílet na inženýringu projektu, některé dodávky řídit jako systémový integrátor i dodavatel a převzít odpovědnost za smluvní podmínky, například v částech turbínového ostrova, pomocných a společných systémů, elektro a stavební části atd. 

Mezi hlavní české technologické dodavatele do jaderné energetiky patří společnosti Doosan Škoda Power, Škoda JS, I&C ­Energo, Metrostav DIS, SIGMA GROUP, NUVIA, OSC a společnost ZAT.

Podíváme-li se na jednotlivé firmy podrobněji, Doosan Škoda Power má enormní zájem o dodávku turbínového ostrova včetně dodávky turbíny, firma Škoda JS se nabízí s kompletním zastřešením jaderného ostrova, I&C Energo poskytuje své služby a jaderné know-how v oblasti systémového integrátora elektrosystémů elektrárny, Metrostav DIS má veškeré kompetence pro realizaci a koordinaci stavebních prací, SIGMA GROUP usiluje o dodávky čerpadel pro primární i sekundární části jaderné elektrárny, roli systémového integrátora pomocných a společných systémů a společnost ZAT, jejíž systémy řídí například z 80 % jadernou elektrárnu Dukovany, chce jí vyprojektované systémy dodat i pro nové bloky.

České jaderné know-how v zahraničí

Český jaderný průmysl je ze značné míry proexportně orientovaný. Podílí se na projektech realizovaných EDF (­Électricité de France), spolupracuje také s americkým Westinghousem i jihokorejskou KHNP
(Korea Hydro & Nuclear Power). Dlouhodobě realizuje dodávky vyšších celků, například v rámci dostavby JE Mochovce či při modernizaci jaderných elektráren v tuzemsku i ve světě. Jenom v ČR jde o projekty v řádech desítek miliard korun. Například každá větší akce ČEZ má charakter EPC dodávky (Engineering, Procurement and Construction – tzv. dodávka na klíč), je multidisciplinární s potřebou koordinace designu, interface i složitých dodavatelských řetězců. A české firmy tyto akce dlouhodobě realizují.

Nejenom ekonomické benefity

Zapojení českých firem v objemu 65 % rozsahu dodávek do výstavby nových jaderných bloků bude mít pro Českou republiku také řadu ekonomických přínosů. Studie vypracovaná Vysokou školou ekonomickou v Praze uvádí, že při výstavbě čtyř bloků dojde v průběhu realizace k navýšení HDP České republiky až o 936 mld. Kč a příjmů veřejných rozpočtů až o 384 mld. Kč. To je v kontextu klesajícího výkonu české ekonomiky navázané na německý průmysl neoddiskutovatelným přínosem nejenom pro jednotlivé složky státního rozpočtu, ale i pro oživení a rozvoj českého průmyslu.

Neméně důležitými pozitivy může být také významné snížení tempa růstu koncových cen elektrické energie, energetická nezávislost České republiky, podpora rozvoje technologických kapacit českého průmyslu, zvyšování kvalifikovanosti a konkurenceschopnosti pracovních sil, nové technologie a metody řízení i podpora vědy a vzdělávání. Pro české firmy zapojení do tendru znamená zachování českého jaderného know-how, možnost proexportního navázaní na domácí reference a především soběstačnosti oboru jako celku. Pokud se podíváme na současný stav, provozovatel jaderných elektráren v České republice, společnost ČEZ, nepotřebuje v průběhu provozu bloků v případě potřeby podporu ze zahraničí – má ji doma od českých firem. Jde o unikátní věc, o kterou by Česká republika neměla přijít. Zajištění maximální účasti českého průmyslu v připravovaném tendru je proto i státním zájmem.

Specifika stavby jaderné elektrárny

Je nutno zmínit, že stavba jakékoliv elektrárny, o to více jaderné, je složitým, náročným a velmi komplexním procesem, který vyžaduje pečlivé plánování, zapojení velkého množství inženýrů s hlubokou znalostí dané problematiky a precizní přístup v celé řadě oblastí, které jsou u těchto projektů – oproti běžnějším – akcentovány. Z obecného pohledu můžeme hovořit o specifikách technologie konkrétně jaderných elektráren, o náročných povolovacích procesech, zajištění organizace výstavby, řešení dopravních tras pro těžké a nadměrné komponenty a jejich zabezpečení, o významném faktoru financování projektu, případně o geopolitických rizicích.

Z hlediska stavebního dodavatele představuje složitost už samotná velikost projektu a vysoké nároky na jakost díla. V tomto kontextu je nutné v dostatečném předstihu řešit dostupnost potřebného personálu, jeho ubytování v lokalitě, zajištění denní logistiky tisíců lidí jak po staveništi, tak mimo něj, včetně podpůrných služeb. Z velikosti projektu vyplývá i schopnost organizovat velké množství techniky, pracovníků a činností byť v plošně rozsáhlém, avšak stále omezeném prostoru staveniště, a to vše při zajištění výhradní kvality, u které se nepřipouštějí jakékoliv úlevy. Nelze také nezmínit nekompromisní a mimořádné řešení procesů výstavby ve vztahu k zajištění maximální bezpečnosti všech zúčastněných pracovníků.

U stavby jaderné elektrárny se rovněž prolínají ty nejsložitější konstrukční postupy, které v současnosti existují. Jen u betonů je pro takový projekt nutné řešit jejich speciálně vyvinuté směsi s velmi vysokými třídami pevností, většinou se samozhutnitelností, aby byla možná přearmovanost konstrukcí. Dále je třeba mít certifikované postupy pro řízené tlakové lití směsí do bednění, řešit vlivy přehřívání masivních bloků, předpínání skutečně velkých konstrukčních dílů. Komplikovaná je také kombinace s ocelovými konstrukcemi a obrovskými zabudovanými prvky, které se na stavbě vyskytují ve velké míře. Prakticky jakákoliv část na jaderném a ve značné míře i na turbínovém ostrově vyžaduje unikátní pracovní postupy zpracované pro danou část stavby.

Požadavky na dodavatele stavebních prací

Dodavatel stavby jaderné elektrárny musí garantovat zejména stabilitu, disponibilitu zkušeného personálu a stavební techniky, stabilní lokální zázemí a znalost místních specifik – a to nejen znalostí českých právních předpisů, normativů či znalostí trhu s návazným dodavatelským systémem, ale rovněž znalostí místního prostředí jaderných elektráren a jejich podmínek pro provádění prací. To je nesporná výhoda zapojení lokálního průmyslu, která je nenahraditelná a kterou dokáží české firmy se zahraničními dodavateli sdílet.

V České republice disponuje komplexním know-how pro tak náročné stavby například společnost Metrostav DIZ, která je schváleným dodavatelem z pohledu atomového zákona společnostmi ČEZ i Slovenskými elektrárnami a vážným uchazečem o stavební práce na nových jaderných zdrojích v ČR.

Technický personál a rozvoj odborného školství

Zapojení tuzemských firem do českého programu výstavby nových jaderných zdrojů bude mít významný vliv také na zvýšení zaměstnanosti i kvalifikovaného personálu. Aliance české energetiky předpokládá vznik cca 8 000 až 10 000 nových pracovních míst. Pokud vezmeme v potaz i sekundární efekty, tedy dodavatele firem zapojených do výstavby, zabezpečení infrastruktury v místě realizace apod., lze pracovat s číslem 20 000 nových pracovních míst.

Tento impuls nastartuje i technické obory ve školách a přivede k jaderné energetice novou generaci, jelikož se opět stane lukrativním oborem s budoucností. Navíc tito specialisté budou mít nadprůměrné mzdy a významně tím přispějí do churavějícího důchodového systému České republiky.

Největší problémy mohou nastat v oblasti méně kvalifikovaných pracovních pozic, jichž se, a to je fenomén celé vyspělé Evropy, nedostává vlivem vysoké životní úrovně a dostatku pracovních sil obecně. V tomto případě je nutné zajistit státní podporu pro zvýšení možnosti zaměstnávat zahraniční pracovníky, najít systém jejich výběru i ochrany, aby jejich příliv neznamenal další sekundární problémy z toho vyplývající, zejména společenské. Nicméně bez této podpory se neobejde ani český průmysl, ani vítěz tendru a dodavatel technologie.

Aktuální stav

Jak už bylo řečeno, další krok je na straně zadavatele – společnosti ČEZ, která by měla cca v prvním kvartále příštího roku doporučit další řešení a seznámit s vyhodnocením všech kritérií vládu. Nicméně z pohledu plánování dodávek v dodavatelském řetězci není nač čekat. Paradoxně české dodavatele aktuálně nejvíce tíží čas. Aby se stihli připravit a dodržet stanovené termíny, je nutné začít jednat o reálných konturách spolupráce mezi českými firmami a zájemci o dostavbu jaderných bloků v České republice už teď. Ze strany uchazečů je tedy třeba definovat konkrétní požadavky tak, aby s nimi mohly české firmy reálně pracovat. Ani pro neúspěšné kandidáty to nebude ztráta času. České firmy nabízejí velmi kvalitní know-how, které mohou využít i v případě dalších zakázek nejenom v Evropě, na kterých se už teď podílejí.

Pár slov na závěr

Současná situace ukazuje, že budování jaderných zdrojů je nejen krokem kriticky důležitým, ale i racionálním. Obnovitelné zdroje energie jsou příliš nákladné a závislé na vnějších faktorech, např. počasí, a tudíž jsou nestabilní a mnohdy také paradoxně ekologicky nešetrné. Podle amerických studií jsou emise spojené s jejich výrobou, přepravou, demontáží a likvidací několikanásobně vyšší než u jaderných elektráren.

Rozvoj jaderné energie by měl být i stěžejním cílem snižování emisí v EU. Pro Českou republiku tento krok bude znamenat v budoucnu nezávislost v dodávkách elektrické energie na jiných zemích, kde také reálně hrozí, že po odpojení uhelných elektráren jí bude nedostatek. I kvůli tomu je třeba udržet pro české firmy a domácnosti energetickou soběstačnost, což může garantovat právě vyvážený mix jaderných a obnovitelných zdrojů.

Autor: Denisa Ranochová - tisková mluvčí Aliance české energetiky (CPIA).
Jako bývalá novinářka se dlouhodobě zabývala oblastí průmyslu, energetiky a nebankovním financováním firemní sféry. Aktuálně se v rámci CPIA snaží prosadit maximální zapojení českých firem do dostavby nových jaderných zdrojů v ČR.

Zdroj: Časopis Stavebnictví, originál zde