Česko je hřbitovem energetických firem, nové jádro by nám dalo jistotu, říká šéf ŠKODA JS Poklop
28. 6. 2019
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Nerozhodnost českých politiků ohledně plánované výstavby nových jaderných bloků si vybírá daň mezi energetickými strojírenskými podniky. O nových jaderných reaktorech se mluví už více než deset let. Stále však není jasno, zda se postaví. Nejistota a nedostatek dalších zakázek v oboru už vedly ke krachu řady výrobců.
"Jeden kolega z oboru se nedávno vyjádřil, že poslední roky připomínají hřbitov energetických firem v Česku, a já bych to podepsal," říká v rozhovoru pro HN Vladimír Poklop, generální ředitel plzeňské společnosti ŠKODA JS.
Zkrachovaly tradiční podniky jako Modřany Power, ČKD DIZ, řada firem ze skupiny Vítkovice ostravského miliardáře Jana Světlíka, nejasný je osud společnosti Královopolská RIA.
151 mil. Kč činil loňský čistý zisk společnosti ŠKODA JS. Tržby byly 4,1 miliardy korun.
Podle Poklopa za to může primárně nedostatek příležitostí a nových projektů v Česku. Nestaví se nejen nové jaderné reaktory, ale ani plynové či uhelné elektrárny, na které se české strojírenství z velké části zaměřovalo.
Ztrátový projekt Temelín
Svou roli ale hraje i v úvodu zmiňovaná nerozhodnost vlády a polostátní energetiky ČEZ. Ta už před lety rozjela tendr na dostavbu dvou bloků v Temelíně, v roce 2014 ale projekt kvůli nejisté návratnosti zastavila.
"Ten tendr nejenže firmy na nohy nepostavil, ale naopak je vysál. A to nejen finančně, ale i tím, že na přípravu projektů daly své nejlepší lidi. Na tři roky. My uvádíme, že jenom nás stála nabídka čtvrt miliardy čistého. Samotnou Škodu JS, ne konsorcium s Rosatomem, ve kterém jsme byli," popisuje Poklop.
Ruský Rosatom, francouzská Areva a americký Westinghouse tehdy na ČEZ poslaly dokumentace na tři hotové jaderné elektrárny, které měly desítky tisíc stran. České podniky, které se na nich podílely, tento projekt vyšel podle Poklopa až na miliardu.
Dnes již do jaderných elektráren po světě dodává jen pár tuzemských firem. Vedle ŠKODA JS sem patří plzeňský Doosan, dále společnosti I&C Energo, ZAT či olomoucká Sigma.
Ty zatím s dodávkami pro nový jaderný blok v Dukovanech, o kterém vláda s ČEZ posledních pět let jedná, raději ve svých plánech nepočítají, podotýká Poklop. Pokud by se ale nakonec o výstavbě bloku rozhodlo, dalo by to celému sektoru jistotu na řadu let dopředu.
"I kdyby se rozhodlo dnes, tak nový blok nebude hotový dřív než v letech 2035 až 2040. Z hlediska výroby by na nás nějaký dopad byl nejdříve za šest let, pravděpodobně bychom předtím ale prováděli nějaké inženýrské práce," upřesňuje Poklop.
Slovensko a Ukrajina
Po zrušení tendru na Temelín se některé podniky vydaly cestou obřích kontraktů na dodávku celých elektráren, které jim často zlomily vaz. ČKD mělo problémy se spalovnou v Chotíkově, Vítkovice nikdy nedokončily tureckou elektrárnu Adularya.
ŠKODA JS se oproti tomu dál soustředila na výrobu jednotlivých zařízení a inženýring. Obrat si dlouhodobě drží okolo čtyř miliard korun, loňský čistý zisk činil 151 milionů korun.
Největší podíl na výrobě dělají u plzeňské strojírny kontejnery na vyhořelé palivo pro české i zahraniční elektrárny, dále dodává zařízení hlavně pro reaktory ruského typu VVER.
"Dnes děláme i vnitřní části pro francouzské reaktory typu EPR. Od britské jaderné elektrárny Hinkley Point máme zakázku zhruba za 300 až 400 milionů korun. Tyto komplety jsme dodávali i finské elektrárně Olkiluoto a pro čínský Taišan," dodává šéf ŠKODA JS.
V současné době připadá na tuzemsko pouze asi čtvrtina tržeb podniku, zbytek představují dodávky do zahraničí.
"V Česku děláme kompletní servis a údržbu primárního okruhu všech šesti bloků, které tu máme. Dále modernizační akce v Temelíně a Dukovanech, zajišťovali jsme zvyšování výkonu elektráren i dodávky některých dílů," uvádí Poklop.
Vedle toho má firma kontrakty hlavně na Ukrajině a na Slovensku, kam dodávala většinu reaktoru pro bloky 3 a 4 na Mochovcích. Ty jednu dobu představovaly až 40 procent tržeb ŠKODA JS. Tamní projekt v režii italské energetiky Enel se ale potýká s velkým zpožděním a více než dvojnásobným růstem rozpočtu.
Spásný Rosatom?
Nové jaderné elektrárny se nestaví nejen v Česku, ale prakticky ani ve zbytku Evropy. Kromě zmiňované Británie plánuje nyní výstavbu jen Maďarsko a Finsko, kde obě zakázky získal Rosatom.
"Jsme nyní v konsorciu se společností Rolls Royce ve finálním výběru na to, abychom pro Rosatom dodávali do finského Hanhikivi systém kontroly a řízení, což je prakticky mozek celé elektrárny. Z českých firem by se zde podílel také ZAT, který by dodal část řídicího systému, a také I&C Energo a my to zastřešujeme," přibližuje Vladimír Poklop.
Firmu zajímají i dva plánované reaktory v maďarském Paksi. "Rosatom vstupuje se svým technickým projektem MIR 1200 poprvé do Evropy a musí doložit, že odpovídá evropským standardům a normám. A zatímco s modifikací výroby a dokumentace podle evropských norem mohou mít někteří ruští výrobci problém, my to umíme. Takže myslíme, že nějaký podíl na zakázkách můžeme získat," říká Poklop.
"Máme čerstvou zkušenost ze Slovenska, jak pracovat podle stávající evropské legislativy. To máme jen my a Francouzi. A to je velká výhoda," dodává generální ředitel ŠKODA JS.
Další tiskové zprávy
